Toto je názorový článek Daniela Battena, analytika ESG Bitcoinu, investora do klimatických technologií, autora a ekologického aktivisty.
O Bitcoin jsem se nezačal zajímat kvůli jeho schopnosti řešit finanční problémy. Mám zkušenosti s investováním do klimatických technologií. Když jsem o Bitcoinu slyšel poprvé, byl jsem velmi skeptický a považoval jsem ho za negativní pro životní prostředí. Nicméně jsem se nechal přesvědčit, abych odložil předsudky stranou a zhodnotil jej stejně jako jakoukoli jinou technologii, u které jsem prováděl due diligence. Po vyhodnocení tvrzení a údajů z obou stran jsem dospěl k závěru, že v čistém součtu má Bitcoin jedinečnou schopnost vyřešit nejeden obtížně řešitelný problém související se změnou klimatu
Nejprve několik souvislostí: Jsem klimatickým aktivistou již od 90. let 20. století. Před několika lety jsem to nasměroval do práce v oblasti klimatických technologií. V letech 2014 až 2019 jsem cestoval po Novém Zélandu, vyslechl si nejchytřejší lidi v zemi, diskutoval s nimi o jejich nápadech a pomáhal jim je komercionalizovat. Většina těchto nápadů se týkala nějaké formy klimatických technologií. Během této doby jsem se setkal s více než 200 různými návrhy klimatických technologií a na konci roku 2019 jsem založil svůj první fond klimatických technologií
Za celou tu dobu jsem se nesetkal s technologií, která by měla takovou bezprostřednost, škálovatelnost a potenciální dopad jako těžba bitcoinů pomocí odvětraného metanu, která by měřitelně snížila globální emise před rokem 2030.
Těžba bitcoinů a emise metanu
Jednoho dne jsem v rámci své práce ve fondu četl článek o emisích metanu.
Psalo se v něm, že metan za 20 let otepluje 84krát více než oxid uhličitý, že parabolicky roste a že podle OSN je „snížení metanu naší nejsilnější pákou ke snížení klimatických změn!“
Byl jsem šokován. Jak jsem jako manažer fondu klimatických technologií mohl zanedbat řešení emisí metanu?
Provedl jsem další průzkum a zjistil, že nejsem jediný. Zjistil jsem, že z každého 1 dolaru vynaloženého na klimatické technologie jdou na zmírnění emisí metanu pouze 2 centy.
Toho dne jsem byl k sobě brutálně upřímný a zeptal jsem se sám sebe: „Jak velký rozdíl dělám?“ Nebylo pochyb o tom, že investujeme do skvělých technologií a lidí, kteří mohou snížit emise v celosvětovém měřítku. Ukázalo se však, že nedostatečný důraz na snižování emisí metanu nebyl mým jediným přehlédnutím.
Technologie, do kterých jsme investovali:
- byla vysoce riziková (nemusela by se nikdy rozšířit)
- snížila by emise až po roce 2030
- neřešila náš nejnaléhavější problém s emisemi
Položil jsem si otázku: „Mohl bych dělat víc?“ Odpověď byla samozřejmě „Ano“ Mohl bych investovat do technologií, které by byly:
- Nízké riziko
- Schopnost měřitelně snížit emise před rokem 2030
- Schopnost řešit naši páku číslo jedna pro snížení změny klimatu v příštích 25 letech (metan)
Začal jsem více zkoumat technologie pro snižování emisí metanu. Většina z nich byla podobná technologii na snižování emisí oxidu uhličitého: vysoce riziková technologie, která bude k dispozici až po roce 2030. I když nebylo pochyb o tom, že bychom měli investovat i do těchto technologií, už jsem se na to nezaměřoval.
Rozhodl jsem se, že pokud budu vytvářet třetí fond, bude optimalizován pro okamžitý dopad a maximalizaci snížení emisí na jeden investovaný dolar. Jinak by to nemělo smysl.
Začal jsem tedy zkoumat dvě věci:
- Jak využít okamžitě dostupné technologie s nízkým rizikem ke snížení emisí před rokem 2030
- Jaké jsou naše hlavní zdroje metanu
Abych odpověděl na první otázku, podíval jsem se na osvědčené způsoby snižování emisí metanu pomocí stávajících technologií. Když jsem si přečetl práci odborníků z Environmental Defense Fund (EDF) a také z americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), nebylo pochyb o tom, že dnes existuje technologie, která umožňuje snižování emisí metanu ve velkém měřítku: výroba elektřiny
Jinými slovy, zachycování tohoto metanu a jeho odesílání do generátoru, který ho přemění na elektřinu. Dobře, to zní jako dobrý nápad, zvláště v době, kdy ceny energie celosvětově prudce rostou, pomyslel jsem si.
A tak jsem se zaměřil na naši druhou otázku: „Odkud pochází většina našeho metanu?“
Odpovědí, jak jsem zjistil, bylo zemědělství, ropa a plyn a skládky.
Z těchto tří zdrojů se mi však zdálo nejjednodušší rychle s nimi něco udělat, protože podle mých výpočtů budou do roku 2032 na prvním místě v emisích metanu a předstihnou zemědělství: skládky
To mě přivedlo k otázce, která změnila vše, co jsem dělal: „Proč se to už nedělá?“ Jak mi vysvětlil jeden odborník, který se od roku 2005 zabývá projekty výroby energie ze skládek: „Skládky nikdy nejsou na správném místě. V mnoha případech je vyjednávání s vlastníkem sítě složité a byrokratické. A i když se to podaří, síť často potřebuje zásadní modernizaci rozvodny, aby byla schopna tuto energii odebírat. Nakonec je to příliš drahé.“
„Ale co kdybyste místo prodeje této energie do sítě měli někoho, kdo by ji mohl využít na místě, na skládce?“ Zeptal jsem se.
Zavrtěl hlavou.
„Ale kdo by to chtěl dělat?“ zeptal se. „Skládky jsou zapáchající místa a metan je zdraví nebezpečný. Nikdo by si tam nechtěl založit firmu.“
V tu chvíli se pro mě náhle střetly dva světy. Několik měsíců předtím jsem také zkoumal Bitcoin. Ne proto, že bych si myslel, že má nějaké přednosti z hlediska klimatických technologií – ve skutečnosti jsem si myslel, že škodí životnímu prostředí. Byl to prostě koníček. Rád přicházím problémům na kloub a chápu údaje, které za nimi stojí. Bitcoin prostě patřil do této kategorie.
Měl jsem přátele environmentalisty, kteří mi říkali, že Bitcoin škodí životnímu prostředí. Měl jsem ale také kamaráda z bitcoinové komunity, který mi říkal, že je to nesmysl založený na tom, že lidé těžbě Bitcoinu nerozumějí
Zlom nastal koncem roku 2021, kdy jsem mluvil s Vlatko Materićem, ekologem a zakladatelem jedné z našich klimatických technologických společností, který zpochybnil mé předpoklady o energii a Bitcoinu a povzbudil mě, abych se v tom hlouběji ponořil. Udělal jsem to a rychle jsem zjistil, že měl pravdu:
V této době bylo zásadní naslouchat provozovatelům rozvodných sítí, těžařům bitcoinů a inženýrům v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Kdybych se spoléhal na akademické články a publicistiku, došel bych k úplně jiným závěrům. Když jsem naopak četl ty druhé, bylo mi stále zřejmější, že kritizují technologii, které plně nerozumějí. Tento nedostatek spolehlivých údajů o dopadu Bitcoinu na životní prostředí z článků a studií, které jsem četl, mě vedl k tomu, že jsem si udělal vlastní studii.“
Taking Climate Action With Bitcoin
Takže když přeskočím v čase, když ten odborník na skládky řekl, že nikdo nebude chtít umístit na skládky, řekl jsem si: „Znám někoho, kdo by to určitě chtěl.“
Ukázalo se, že na to už mysleli jiní a že dvě společnosti zabývající se těžbou bitcoinů buď už těží bitcoiny na skládkách, nebo jsou na pokraji sil (Nodal Power a Vespene Energy)
Když jsem si spočítal, že Bitcoin využívá odvětrávaný metan, byl to heuréka moment. Fond, který by financoval zavádění infrastruktury do těžby Bitcoinu pomocí skládkového plynu, by mohl zmírnit více emisí než jakýkoli finanční nástroj, který jsem viděl. Bylo to 65krát větší snížení emisí než solární zařízení.
Abychom výše uvedený graf uvedli do kontextu, pro člověka žijícího na západě by podle našich výpočtů 108 dolarů mohlo kompenzovat jeho roční emise. Necelých 10 000 dolarů by mohlo kompenzovat celou uhlíkovou stopu za celý život. Dali jsme si práci s vybudováním týmu a vymysleli obchodní model, který by mohl našim velkoobchodním investorům přinášet stabilní výnos, a ten se stal základem fondu CH4 Capital.“
Nezačínal jsem jako zastánce bitcoinu, ale stal jsem se jím. Můj závěr:
Vůbec poprvé mám pocit, že existuje něco, čím mohu přispět k tomu, aby se úroveň našich emisí změnila, a to i nad rámec své vlastní uhlíkové stopy. Je to jen kapka v moři, ale je to začátek. A je to začátek, který bychom bez bitcoinu neměli.
Proto říkám:
Tento příspěvek napsal Daniel Batten. Vyjádřené názory jsou výhradně jeho vlastní a nemusí nutně odrážet názory společnosti BTC Inc. nebo časopisu Bitcoin Magazine
