„Když to není rozbité, neopravuj to,“ je klasická fráze, která se často opakuje a přirozeně se vztahuje i na peníze, které chrání naše bohatství.
Zkostnatělost je slovo, které se v Bitcoinu skloňuje velmi často. „Protokol zkostnatí.“ „Zkostnatění je dobré.“ „Bitcoin se nemusí měnit, zkostnatí hned.“ Bitcoináři jsou skeptická skupina lidí, a jako takoví jsou přirozeně skeptičtí ke změnám. Existuje pro to velmi dobrý důvod: válka o velikost bloků byla ve skutečnosti kombinací určitých vývojářů (naštěstí již pryč) a vlivných osobností, které se pokoušely pomocí hrozeb a dezinformací lidi donutit, aby přijali škodlivé změny. Po tak významném útoku, jako byl tento, je přirozené vnímat každou navrhovanou změnu jako nějaký trochu lépe maskovaný a rafinovaný mechanismus, který by mohl být použit k podkopání systému jako celku.“
Teoreticky je Bitcoin něco, co lze vylepšovat a měnit navždy; pokud se nadpoloviční většina účastníků rozhodne pro zavedení změny a všichni tuto změnu dobrovolně přijmou a prosadí, pak ji Bitcoin může začlenit. Nakonec je Bitcoin jen protokol a software používaný k prosazování a interakci s tímto protokolem. V protokolu lze provést jakoukoli libovolnou změnu, pokud jsou lidé ochotni ji přijmout a prosadit.
Háček je v tom, zda se všichni lidé se změnou ztotožní Pokud nám historie něco ukazuje, standardní odpověď je ne, ne bez velmi přesvědčivého zdůvodnění přidané hodnoty, která nevytváří žádné nové externality nebo negativa.
Co to tedy znamená?
Zkostnatělost není kultura, ale pobídky
O zkostnatělosti se často hovoří jako o kulturním fenoménu, tedy: „Bitcoin musí mít kulturu zkostnatělosti!“ Myslím, že se tím zcela pomíjí to, na co původní diskuse kolem zkostnatělosti protokolů poukazovala z hlediska sociální dynamiky. Diskuse kolem zkostnatělosti neměla nic společného s tím, že by lidé záměrně budovali kulturu „beze změn“ nebo se vědomě rozhodli „Bitcoin je dost dobrý!“ – šlo o základní pobídky týkající se růstu systému. Čím více je účastníků, tím více je lidí s menším pochopením kompromisů potenciálních změn. Když někdo vstoupí do tohoto prostoru, začne se učit o Bitcoinu, jaký je nyní, a o kompromisech věcí, jaké jsou nyní. Přesáhnout toto chápání a analyzovat kompromisy toho, jak by věci mohly vypadat, vyžaduje čas.
Když k tomu přidáme velmi jasné historické příklady, kdy se lidé snažili prosadit změny, které by systému velmi uškodily, je přirozenou tendencí v prostředí růstu, že se změny asymptoticky blíží nemožnosti. Proč? Ne kvůli nějaké kultuře, která říká „změna je špatná!“ Protože přirozenou motivací, pokud něco funguje správně, aby se udrželo nebo rostlo vaše bohatství, je nedělat s tím nepořádek, dokud to nepřestane dělat úspěšně.
Lidé nebudou souhlasit se změnou, dokud si nebudou jisti, že diskutovaná změna je čistým pozitivem pro jejich ekonomickou hodnotu. To není kultura ani „bitcoinový maximalismus“, to je jen čistá nefalšovaná ekonomická motivace.
The Rock And The Hard Place
Bitcoin nakonec přirozeně zkostnatí; pokud se tak nestane, pak celý systém nějakým způsobem skončil pod vlivem nebo kontrolou centrální skupiny lidí, kteří jsou schopni prosazovat změny bez jakéhokoli váhání nebo skepse širší uživatelské základny. Pokud je toto budoucnost Bitcoinu, pak bych osobně považoval celý systém za neúspěšný.
Takže nakonec, pokud neselže, přestane být Bitcoin něčím, co lze na úrovni protokolu zásadně vylepšovat. Nastane bod, kdy se pravidla konsensu již nebudou měnit a všichni se budou muset spokojit s tím, čím Bitcoin v daném okamžiku je. Jaký je s tím problém?
V tuto chvíli Bitcoin neškáluje. Pokud při příštím pokusu o soft fork skončíme zjištěním, že Bitcoin je zkostnatělý tak, jak je právě teď, pak neškáluje ani na malém zlomku planety, pokud se ho všichni snaží používat samospádem. Pokud tedy Bitcoin dnes zkostnatěl, celý sen o penězích, které si každý může sám spravovat a být osvobozen od rizika třetích stran, je pro většinu lidí na této planetě mrtvý.
Bitcoin se nakonec přestane měnit, ale pokud tohoto bodu dosáhne příliš brzy, pak to bude mít obrovské negativní dopady. Bitcoin, v němž si může pouze 5 % světa případně samo spravovat své peníze, by sice stále mohl zavést masivní změnu ve světě tím, že by byl neutrální platformou, která by otevírala konkurenci pro služby úschovy, ale není to skutečná revoluce suverenity, pro kterou tu mnozí bitcoináři jsou. Jedna věc je, když se mnoho lidí vědomě rozhodne, že se nebudou sami uschovávat; úplně jiná věc je, když většina lidí nemá ani tuto možnost volby.
Threading The Needle
Ke změnám Bitcoinu je bezpochyby třeba přistupovat opatrně a konzervativně, ale je třeba to vyvážit dynamikou blížícího se zkostnatění. Bitcoin má mnoho nedostatků, zejména pokud jde o škálovatelnost, a tyto nedostatky je třeba co nejbezpečněji odstranit, než se dostane do bodu zkostnatění. Diskuse a vzdělávání kolem navrhovaných změn je nejdůležitějším a nejkritičtějším aspektem při prosazování zlepšení změny protokolu; bez alespoň základního pochopení toho, jak navrhovaná změna funguje a co dělá, je přirozenou reakcí lidí tuto změnu odmítnout. Pokud systém funguje a zajišťuje jejich hodnotu správně, není důvod, aby jakýkoli racionální aktér podporoval změnu bez vnímaných přínosů pro jejich peněžní hodnotu, které by převážily případné vnímané negativní účinky.
To představuje jak výzvu, tak i vektor útoku na proces vytváření konsensu. Je nutné informovat uživatele předtím, než se objeví jakákoli šance na uzákonění změny, ale to představuje příležitost pro zlomyslné aktéry, kteří mohou trávit svůj čas dezinformováním uživatelů s cílem zabránit pozitivní změně nebo vytvořit podporu pro změnu negativní.
Bitcoineři se musí držet nitky opatrnosti a konzervativnosti, pokud jde o navrhované změny protokolu, ale zároveň budeme muset Bitcoin změnit, abychom vyřešili jeho nedostatky v oblasti škálovatelnosti. Jedinou další alternativou je přijmout je a zavřít dveře protokolu Bitcoin, který může skutečně nabídnout možnost úschovy vlastních peněz všem. Jednoho dne se přestane měnit a v tu chvíli bude nastavena laťka, kolik lidí je schopno se systémem nativně a suverénně komunikovat. S nastavením této laťky bychom neměli spěchat předčasně.
Pokud má Bitcoin uspět, podle mého názoru nakonec zkostnatí, a pokud se tak nestane, osobně bych Bitcoin považoval za neúspěšný experiment. Měli bychom však usilovat o to, aby byl systém co nejlépe škálovatelný, aniž bychom poškodili nebo zničili základní vlastnosti, díky nimž je v první řadě cenný. Hodiny tikají; to neznamená, že bychom se měli vrhat do neuvážených akcí bez opatrnosti a pečlivého uvážení, ale hodiny stále tikají.
Tento příspěvek napsal host Shinobi. Vyjádřené názory jsou výhradně jeho vlastní a nemusí nutně odrážet názory společnosti BTC Inc nebo Bitcoin Magazine.
