Motivační dopady, které mají stablecoiny na Ethereum, by mohly stejně tak vzniknout i v Bitcoinu, pokud se do rovnice vnese dostatečná hodnota.
Od oznámení protokolu Taro společností Lightning Labs se téma stablecoinů vydávaných přímo v blockchainu Bitcoinu opět dostalo do centra pozornosti. Ve skutečnosti se nejedná o nic nového. Tether, první stablecoin, byl původně vydáván na blockchainu Bitcoinu pomocí protokolu Mastercoin (nyní nazývaného Omni), který umožňoval vydávání dalších tokenů na blockchainu Bitcoinu. Stablecoiny doslova začaly v síti Bitcoin, ale kvůli omezením v podobě limitu velikosti bloku a poplatkové události v roce 2017 se přesunuly na jiné blockchainy. Začalo to Ethereem a pak se postupem času rozšířilo na centralizovanější a levnější poplatkové blockchainy. V konečném důsledku jsou centrálně vydávané stablecoiny centralizované a bez ohledu na to, jak decentralizovaný je blockchain, na kterém je vydáváte, jejich hodnota se nakonec odvíjí od možnosti vykoupit je od jednoho centralizovaného subjektu, který to může odmítnout. Tj. jejich vydávání na decentralizovaném blockchainu je naprosté divadlo v tom smyslu, že nijak nepřispívá k decentralizaci samotných stablecoinů; jediným přínosem je snadná interoperabilita s nativními věcmi na daném blockchainu
Vlastně si myslím, že postup na jiné blockchainy byl dobrý, ze zpracování stablecoinových transakcí na blockchainu Bitcoinu není žádný skutečný přínos z hlediska odolnosti vůči cenzuře. Vydavatel může jednoduše odmítnout vyplatit mince zapojené do nezákonné činnosti, mince, které byly ukradeny, nebo z jakéhokoli libovolného důvodu, na základě kterého má právní základ pro jednání. Jejich vydávání a transakce na Bitcoinu pouze spotřebovávají blokový prostor, který neposkytuje žádnou skutečnou odolnost vůči cenzuře pro stablecoiny, a poskytuje pouze okrajový přínos spočívající v tom, že věci jako atomické výměny pro Bitcoin jsou o něco méně složité.
Zavádí však nové proměnné do motivační struktury systému Bitcoin jako celku. V souvislosti s nadcházejícím sloučením a přechodem na proof-of-stake se vedly diskuse o vlivu stablecoinů na konsensuální vrstvu sítě Ethereum. Circle, emitent USDC, oznámil, že bude podporovat pouze USDC a uznávat odkupy v síti PoS. Budou ignorovat a odmítat uspokojovat žádosti o zpětné odkupy USDC na jakémkoli jiném forku sítě Ethereum po sloučení. To je zcela racionální – USDC je stablecoin krytý rezervami, který je navázán na skutečné bankovní dolary držené v rezervě společností Circle. Je naprosto šílené a nemožné, aby uspokojovali žádosti o zpětný odkup na více než jedné straně jakéhokoli forku, protože mají v rezervě dostatek dolarů pouze na odkup jedné sady stablecoinů vydaných v síti. Když se tato síť forkne, nedojde k zázračnému zdvojnásobení rezervních dolarů, jako je tomu u tokenů USDC v této síti.
Tato dynamika však dává emitentům stablecoinů nadstandardní vliv na konsensus sítě, v níž své mince vydali. USDC je pro Ethereum obrovským motorem utility a objemu transakcí. Každý uživatel Etherea, který provádí transakce s USDC, nebude mít po sloučení a forku jinou možnost než přejít na tento řetězec, aby mohl používat své UDSC, bez ohledu na to, jaký má pocit nebo postoj k PoW versus PoS nebo k rozdělení obecně a který řetězec by chtěl používat. Aby mohli využívat svůj USDC musí komunikovat s PoS řetězcem. To vytváří jakousi povinnou poptávku po tomto tokenu, protože je nutné platit transakční poplatky za využívání USDC.
Stablecoiny vydané na Bitcoinu vytvoří přesně stejnou dynamiku. Pokud Taro, nebo dokonce původní token Omni Tether, který se znovu objevuje, povede k rozsáhlému vydávání a transakcím stablecoinů na blockchainu Bitcoinu, budou mít emitenti těchto stablecoinů úplně stejný vliv, kterým budou moci v případě forků Bitcoinu házet. Pokud se Bitcoin stane široce rozšířenou platformou pro vydávání a používání stablecoinů, stane se to hlavním motorem jak pro poptávku po samotném Bitcoinu – protože je nutné platit transakční poplatky -, tak pro příjmy těžařů – opět proto, že platí transakční poplatky. Celá tato poptávka po aktivu a generování příjmů pro těžaře se stává rukojmím rozmarů emitenta stablecoinů.
V případě forku se veškerá tato poptávka a příjmy těžařů přesunou na ten fork, který se emitent rozhodne uznat odkupy. K tomu může dojít během chainsplitu, hard forku, dokonce i soft forku, pokud se vydavatel rozhodne, že je nějaká funkce nežádoucí, a zapojí se do forku, aby zabránil její aktivaci. Čím více jsou stablecoiny hnacím motorem poptávky po aktivu a blokovém prostoru, tím větší vliv v takové události mají. Pokud 10 % příjmů těžařů tvoří používání stablecoinů, během forku, kdy si emitent vybere jinou stranu než všichni ostatní, se bude muset 10 % hash power těžařů přesunout na tento fork, aby si tento zdroj příjmů zachovali. Pokud je to 40 %, bude se muset přesunout 40 % hashpoweru.
Totéž platí pro provozovatele Lightning Node, pokud jde o jejich příjmy z poplatků za směrování. Pokud je velká část aktivity v síti poháněna lidmi, kteří na okrajích směňují BTC za stablecoiny a směrují dolarové platby, pak všechny tyto příjmy vyschnou na straně forku, za který vydavatelé stablecoinů nehradí odkupy. Tito provozovatelé uzlů budou muset spustit a provozovat uzly na druhé straně vidlice, aby získali tyto příjmy pocházející z používání stablecoinů.
Bitcoin není zázračně imunní vůči problémům, které má Ethereum, kvůli tomu, jak dominantní je používání stablecoinů v síti, jen z toho důvodu, že nemá složitý a nezabezpečený skriptovací systém nebo nemá decentralizované burzy na řetězci používané každý den. Problémy, kterým Ethereum v tomto ohledu čelí, mají čistě ekonomické kořeny a jsou naprosto stejně aplikovatelné na síť Bitcoin.
Bitcoináři by si měli dobře rozmyslet, zda by měli podporovat a využívat takové systémy postavené přímo na Bitcoinu a zda rizika takových systémů stojí z dlouhodobého hlediska za to vzhledem k tomu, jak interagují s pobídkami sítě. Existují i jiné blockchainy, dokonce i systémy jako Elements (kódová základna, na které je založen Liquid), které mohou provozovat kvazi-centralizované blockchainy. Atomové výměny nejsou tak těžké. Existují nástroje pro vytvoření systémů pro stablecoiny, které je mohou hostovat externě vůči síti Bitcoin a umožňují s ní snadno interagovat.
Opravdu chceme zavádět novou masivní centrálně řízenou proměnnou do pobídek celé sítě jen proto, že atomické swapy na jednom blockchainu jsou o něco jednodušší než atomické swapy na dvou blockchainech? Mohu mluvit jen za sebe, ale já ne.
Tento příspěvek napsal Shinobi. Vyjádřené názory jsou výhradně jeho vlastní a nemusí nutně odrážet názory společnosti BTC Inc. nebo časopisu Bitcoin Magazine.
